Udělejte
milionový krok

Je to asi to, že tu jsme a to jak na tom jsme. Vše to začalo v roce 2013, kdy jsme s mamkou provozovali obchůdek s kávou a čajem. Tehdy jsme prodávali oxális a kávu jen minimálně. Lidi se na ní ale ptali víc a víc a hlavně pořád chtěli něco nového a nějakou změnu. Já tomu moc nerozuměl, ale jednou přijel můj kamarád Aleš z Ostravy, který je velký kávomil. Seděli jsme u nás na zahradě a on jen tak řekl, co kdybys udělal pražírnu a. já na to jen "Ty jsi se zbláznil, nic o tom nevím, peníze nemám, ............. ať se to zdalo jakkoli crazy za tři měsíce jsem koupil první pražící stroj. V tu chvíli jsem teda vůbec netušil, co všechno nás čeká, ale věděl jsem, že to dělat chci. Určitě to nedělám v úplným topu, ale snažíme se to dělat dobře a poctivě. Z firmičky, kde jsem byl já a moje máma, je dnes projekt, kde je 16 lidí. Nejsem žádný manager a ani ředitel. Jsem jen kluk z Moravy, co se snaží dělat svou práci dobře a den co den pije tu svou kávu a řeší nejrůznější situace, které celý tenhle cirkus přináší. Přitom jsme potkal moc prima lidi a hodně z nich je tady dnes se mnou a táhnoutu naši káru dál a den za dnem bojují nejen za sebe, ale za naše barvy a myšlenky. A myslím, že můj největší úspěch jsou právě tihle lidé, především pak Filip s Martinou, bez kterých bychom nebyli tam kde jsme. Když budete chtít, přijeďte do Kroměříže a my vám to ukážeme. z pražírny zdraví a děkuje Josef H

to asi těžko říci, nikdy jsem si o sobě nemyslel, že bych v něčem vynikal, cítím se být takovým desetibojařem. Nikdy nezaběhnu 100ku za 10vteřin, v žádné disciplíně nejsem asi nejlepší, ale když všechny ty disciplíny sečtu, tak to nakonec dá dobrý výsledek a. za to jsem rád a moc vděčný